Pár informací o zdejším cvrkotu: LOJR je komentátor, právník (tvrdí, že prý se to takhle řekne anglicky:-). Je sarkastický a rád přidává takové protipoznámky. Je strašně rád, když se někdo nachytá a začne se s ním přít. Asi nemá co dělat. Nebo tak jako já toho má co dělat moc a nechce se mu do toho, tak radši něco někam píše, aby zapomněl, že nedělá to, co dělat má 🙂

Kdyby se objevil Matoušek, tak to je literát, co mu nevydali knížku, takže ji zveřejňuje na matous.bloguje.cz, a jak je naštvaný, tak každému ukazuje, že píše mnohem hůř než on. Říká se mu tygrrr a stačí ho pohladit.

Kavárnička: potkají se dva tři v diskusi pod článkem – a začnou kecat o úplně jiných tématech. U studentky Skalické se jich scházelo moc = kavárnička.

Folklór: na konec reakcí někteří píšou s komentářem náhodné znaky, které se musí opsat při poslání reakce. Třeba takhle:

85MW – mám elektrárnu 🙂

Takže nashle u vašeho třetího článku, tentokrát zas na hlavní straně:-)

Co se týče témat – opouštím pole velkých problémů, ke kterým by se opravdu měli vyjadřovat spíše povolanější (třeba pan LOJR, když má v nacistech tak jasno). Přiznávám, že k vědomostem na RB toho o EU mnoho přidat již nemohu, neboť zde tato problematika musel být již nesčetněkrát profesionálně diskutována.

Dle Vaši rady hodlám napříště zvolit mnohem konkrétnější téma. Děkuji za „nerýpavý“ přístup a pomoc!

Jsem již dlouholetým čtenářem blogů jistého typu, u kterých si komentující nedovolí být mimo téma, protože jinak jsou jeho kometáře striktně mazány. U článků takovýchto blogů se pak rozjíždějí diskuse, které jsou ku prospěchu věci a téma rozvíjejí. Člověk se z nich poučí někdy i více než ze samotného článku. Tady je tomu jinak.

Možná ještě pochopím, že si chce někdo zvýšit sebevědomí na začínající autorce nebo ji na druhou stranu povzbudit, ale proč tady u článku „Ind učí o EU“?

Zkuste třeba témata „Proč je ve škole nuda“ a „Kdy není ve škole nuda“ nebo třeba „Je lepší dělat jen jednu věc opravdu pořádně a ostatní flákat, nebo se snažit ve všem?“ anebo „Zprávy ze světa pod dvacet: čte se ještě vůbec a co? O čem se mluví a o čem se nemluví, i když bych o tom mluvila ráda. Má smysl učit se o dějinách literatury nebo rozebrat 1 knihu, jak a proč se vůbec něco píše?“ – vše se dá pojmout tak, že to osazenstvo RB bude číst se zájmem a bez despektu.

Váš pohled bude oceněn, když bude průhledem do světa, který čtenáři RB neznají. Přemýšlejte a pište o tom, co vidíte bezprostředně kolem sebe a v sobě. To má smysl.