Reklama
 
Blog | Tereza Doležalová

Kultura versus komerce – MdB

Divadlo. V antice opěvováno, středověkem opovrhováno, v následujícím období obdivováno. A dnes? Těžko říct. "Divadelní" mravy se uvolňují, smoking či večerní róbu už ve foyer potkáte jen stěží. Ovšem v některých divadlech jsou lístky vyprodané již několik týdnů před představením a jejich cena stoupá do závratných výšin. Proč jen v některých? Čím si zasloužila takovou přízeň navzdory předraženému vstupné? V případě Městského divadla Brno skutečně netuším...

    Původně bylo toto divadlo založeno divadelními nadšenci v čele s pětadvacetiletým režisérem. Pro úplnost nutno uvést, že se tak stalo koncem května roku 1945. Svobodné divadlo, což byl tehdejší název dnešního MdB , se velice rychle prosadilo na brněnské kulturní scéně a začalo přitahovat mnoho diváků. Hrály se převážně "klasické" inscenace – Nezvalova Manon Lescaut, Plautův Lišák Pseudolus, Čapkova Matka aj. Následovalo velmi činorodé období. A pak přišel Stanislav Moša. Soudobý ředitel MdB divadlo skutečně "obohatil". Postavila se, kromě jiného, zcela nová budova Hudební scény, na výpravu a kostýmy byly, jsou (a bohužel budou) věnovány vysoké částky, kupují se práva na současné hry současných autorů. Má ovšem množství financí, jimiž dnes MdB disponuje, kladný vliv na jeho tvorbu? Má Moša právo zvyšovat cenu vstupného, které již činí zhruba 500 Kč (přesná částka samozřejmě závisí na dané hře), a současně snižovat kvalitu za něj nabízených her?

    Při mé první návštěvě mě MdB oslovilo. Žádné nudné monology, žádní přestárlí herci, žadné tlusté operní zpěvačky. Na zážitek z představení jsem vzpomínala ještě dlouho, něco takového jsem v Mahenově ani Janáčkově divadle nezažila. Tehdy jsem měla utkvělou představu, že divadlo je pouze Shakespeare či Čajkovskij. Po návštěvě představení My fair lady ze Zelňáku, obměny klasického Brodwayovského muzikálu s využitím brněnského hantecu, jsem byla nucena svou představu o vážnosti divadla trochu poupravit. Ke klasickým "nudným" hrám se mi vracet nechtělo a tak jsem se kvůli nedostatku rozumu stala svědkem postupné degradace MdB. 

    Zatímco v dřívějším repertoáru jste jen občas narazili na špatnou hru, posledních pár let (přesně počátek "komerčního" období určit nemohu, ale mám dojem, že má něco společného s panem Mošou) se jen občas podaří najít hru dobrou. Někomu by mohlo dokonce připadat, že se divadlo mnohem více spoléhá na drahé kostýmy a dekorace a obsah a provedení hry jsou skryty kdesi hluboko pod nánosem komerce.  Netvrdím, že bohatost výpravy svědčí o nízké kvalitě inscenací, to nikoliv. Ovšem myslím, že her, které by si svou jedinečností či strhujícími hereckými výkony pečlivě provedenou scénu zasloužily, je pomálu a hrám režírovaným Mošou by se, dle mého názoru, taková "čest" dostat rozhodně neměla. V těchto případech totiž komerční forma obsah nepodtrhuje, nýbrž jej ničí. Z inscenace Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť jsem si odnesla pouze dojem, že vše bylo neskutečně "přeplácané", a slova z Josefovy pseudopísně – "No tak koukej, ani muk, já jsem prostě sexy kluk!" – která byla kvůli momentální indisponovanosti herce (Jakuba Uličníka) spíše vyječena, než vyzpívána.

Reklama

    Jistě Vás nyní napadla otázka, zda úpadek MdB nezpůsobují také zhoršující se výkony herců. Dalo by se o tom samozřejmě polemizovat, avšak určitě bych zde nehledala vinu hlavní. Většina starších herců totiž zažila i lepší časy a v jejich výstupech to jde poznat. Martin Havelka, Zdeněk Junák a především Erik Pardus si se stále snaží udržovat hereckou úroveň, kterou jsou ovšem postupně nuceni ztrácet pod velením progresivního režiséra. Dle mého názoru by někteří herci zasloužili více prostoru mezi uměle vytvořenými "songy" a velkolepými obměnami kulis. Kupříkladu v inscenaci V jámě lvové Erik Pardus dokázal, že i bez trojího vyměnění kostýmů (to za něj obstarala Alena Antalová v roli jeho manželky) umí podat nepřekonatelný herecký výkon. Také mezi mladšími členy ensemblu se ovšem najde několik skutečných umělců. Jedna věc je ale více než zvláštní. Zatímco na Sklepní scéně Husy na provázku je Viktor Skála obsazován do těch nejnáročnější rolí (např. ve hře Třetí trest), které zvládá nanejvýš dobře, v MdB se mu skutečně dobré role dostalo jen jednou (v představení Znamení kříže). Zdá se, že v MdB pracuje, ale zahrát si chodí jinam.

    Velkou záhadou pro mne tedy zůstává, proč se lidé za skutečně dobře provedenou hrou také raději nevypraví do jiného divadla a stále jsou ochotni platit horentní částky za vstupné. Možná, že jsou na MdB již zvyklí a nechtějí uvěřit tomu, že se všechno zase nevrátí do starých kolejí. Možná, že stále doufají, že snad ta příští hra bude za něco stát. Já jsem ale naději ve šťastný zvrat ztratila už dávno. V případě Hudební scény byl zapříčiněn špetkou hudebního sluchu a odporem k "přeplácaným" scénám. V případě scény činoherní byla poslední kapkou nedávno uvedená inscenace Deník krále, v níž se na jevišti kromě Terezie z Lysie se špičatými umělohmotnými ňadry objevila dokonce i profesionální striptérka, které se tak dostalo mnohem větší pocty než mnoha mladým hercům marně žádajícím o angažmá. Je možné, že je to pro ostatní diváky přijatelné? Nebo jsou jen vzdělanější a na rozdíl od gymnaziální studentky poznají umění? Nemůže to přece být špatná hra, když je vstupenka přišla tak draho, nebo ano? 

    Myslíte si, že v Brně není kam od MdB utéct? Ale ano, je. Mahenovo a Janáčkovo divadlo sice trpí nedostatkem financí a vyjímečných herců, ale i zde se najdou skutečně povedené inscenace (Past na myši, Bolero). Ovšem úplně nejlíp uděláte, vydáte-li se do Husy či ještě lépe jejího "Sklepa" (Sklepní scéna divadla Husa na Provázku) nebo budete sledovat inscenace "amatérských" divadelních spolků, které jsou uváděny např. v divadle Barka a v mnohém předčí profesionální představení. Teprve v menších divadlech si člověk uvědomí, že na prknech, která znamenají svět, nejsou důležité kulisy ani kostýmy, ale kvalita uváděné hry a jejího zpracování a především herecké výkony. Finance jsou sice v divadelním prostředí zapotřebí, ale bez přítomnosti jejich aury na jevišti je, dle mého názoru, představení zkrátka lepší.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama