Mně osobně nepřipadá tento přístup zcela v pořádku. Ovšem ještě méně v pořádku mi připadá, že tato lhostejnost je zřejmě způsobena nedostatkem informací a nebo jejich špatnou propagací. Vzpomenu-li si na dobu, kdy se naše republika rozhodovala o vstupu do EU, vybaví se mi reklamní šoty s make-upem na fólii a tvářích nováckých celebrit, vlezlé ANO na kdejakém billboardu a snad ve všech politických projevech. Je jasné, že do EU jsme vstoupit museli, ovšem méně jasné je, proč nám to nikdo stručně a výstižně nevysvětlil. Téma Evropské unie bylo tehdy donekonečna diskutováno v médiích i obyčejných rozhovorech, ale většinou v tom špatném smyslu. Nemělo cenu rozhodovat se, zda ANO či NE, volba by totiž byla předem jasná, kdyby Ind navštívil české domácnosti…
Nechtěla bych zbytečně nosit dříví do evropského lesa, takže se Vás nejprve zeptám – víte, proč vznikla Evropská unie? Pokud ano, přejděte prosím na další odstavec. Čtete dál, abyste se ujistili? Pravděpodobně ano, protože ačkoliv jsem i já měla pocit, že to přece vědět musím, nikdy jsem to nezkoušela a v hodině anglické konverzace jsem prožila tzv."aha-moment" (pěkné anglické spojení, není-liž pravda). Hlavní příčinou sdružování států Evropy není totiž touha zakázat nám rum a nutit nás dodržovat přísnější normy, ani ukázat Americe, že jejich státní uspořádání je dokonalé a my jej chceme napodobit. Hlavní příčina je mnohem jednodušší. Touha po míru. Po 2. světové válce se evropské mocnosti zkoušeli domluvit, jak takové katastrofě napříště zabránit. Robert Schuman, francouzský politik, si tehdy vzpomněl na myšlenku Jeana Monneta. Spojení evropských mocností bylo ale kvůli trvající vzájemné nesnášenlivosti okamžitě označeno za blbost. Začalo to tedy nenápadně, Evropskou společností uhlí a oceli. 6 států začalo vydělávat a tyto finance vložili do velkolepého projektu – EU.
Nejen že jsme, tedy alespoň my studenti, kteří v dějepise nikdy nedospějeme dál než k 2.světové válce, poměrně málo obeznámeni s fungováním EU a její historii, ale také si nejspíš plně neuvědomujeme, že to byla patrně ta nejdůležitější událost, kterou jsme mohli zažít (spekulace o další světové válce nechme prozatím stranou). Přestáváme být Čechy a stáváme se Evropany. A to s sebou přináší spoustu výhod. Nevšimli jste si, že se mnohem více opravují veřejné budovy a komunikace? Nezaznamenali jste, že se zlevňují jazykové kurzy? Nenapadlo Vás, že byste se mohli stát evropským úředníkem? Nejspíš jste se málo pídili po informacích. Příležitostí, jak si skrze EU přilepšit, je mnoho. Stačí jen hledat…